Řešení

DATA – PROCESY – PÉČE

---

Fáze 1: Petice

Petici najdete online s celým textem. Požadovali jsme legislativní ochranu zdravých vzrostlých stromů, zveřejnění koncepce pro zeleň a plánu, vznik odborné komise pro stromořadí a ochranu stoleté aleje na náměstí Republiky jako příkladný projekt.

---

Fáze 2: Odborníky navržená doporučení pro radního Jaroslava Suchého

Tyto kroky jsme předali a prezentovali přímo radnímu na schůzce 30. 3. 2023.

Tzv. modrozelená infrastruktura je systém pro města, který vyjma zeleně (stromy, keře, trávníky) řeší také práci s vodou (zdržování dešťové vody, formy ochlazování povrchů apod.). Problematika je velmi obsáhlá a proto zde uvádíme pouze výčet základních opatření, od kterých může vedení obce začít. Billboard, stánek, mobiliář a další lze, na rozdíl od stromů, snadno vyměnit. Umístit strom do města nejde jen tak, musí se pečlivě promyslet a naplánovat. Strom navíc roste několik generací a v každém období potřebuje jinou péči a plní i jiné funkce. Přesto i politik v rámci jednoho volebního období může v této oblasti kultivaci v nastartovat a výsledky sledovat již během prvních let.

Proč se často nedaří opatření realizovat?

Klíčová je především politická podpora a komunikace napříč odbory. Zkušenosti a příklady z praxe ukazují, že při stejné legislativě a podmínkách dochází k diametrálně odlišným výsledkům. Pro kvalitní fungování modrozelené infrastruktury je zásadní účinná spolupráce odborníků s úředníky. Česká veřejná správa v tomto ohledu bohužel fatálně selhává. Příčina je ve špatné nebo neexistující komunikaci mezi zúčastněnými.

Pokud úředník vše řeší udělením razítka na svém odboru bez ohledu na jiné, pak modrozelená infrastruktura nikdy nedostane šanci. Modrozelená infrastruktura by měla mít stejnou nebo vyšší prioritu, než ostatní infrastruktura. Oddělení úřadů, která nekomunikují, ve výsledku neslouží nikomu a vydávají často protichůdná stanoviska, ze kterých jsou bezradní úplně všichni, od ekologů, přes developery až po občany. 

Jaké kroky vedou ke kvalitně provedené kultivaci městské zeleně?

1. Spolupráce s krajinářem

Prvním a zásadním krokem je, aby obec měla k dispozici odborníka s kvalitní praxí nebo přímo akreditací A3. Nesmí jít o proškoleného amatéra například na odboru ochranu životního prostředí, praxe v terénu je naprosto nezbytná. Tento specialista musí mít maximální politickou podporu, optimální je, aby vydával závazná stanoviska v rámci některého městského odboru. Pomůže také při vyjednávání s úředníky při rekonstrukcích, o tématu nesmí rozhodovat lidé, kteří nemají patřičné vzdělání a zkušenosti. 

2. Koncepce zeleně

Předtím, než dojde k vytvoření konkrétního praktického plánu je nutné vytvořit koncepční plán. Jde o krajinářsko archiktektonický, městotvorný dokument, který může mít různé názvy. Jde o plán na využití zeleně ve městě ve vazbě na architekturu. Zjednodušeně řečeno, dokument definuje, kde dává smysl se zelení pracovat a investovat a kde naopak ne. Aby se vynaložené prostředky využily co nejefektivněji, plánu předchází audit aktuálních výdajů v péči o zeleň. Koncepci vytváří vždy krajinář, ideálně ve spolupráci s městským architektem. Výsledná koncepce se pak začlení do pravidel pro investory, kteří pochopí vizi obce a seznámí se případnými omezeními.

3. Vydání obecně závazné vyhlášky

Aby byla koncepce platná pro všechny městské organizace, je vhodné ji začlenit do obecně závazné vyhlášky o ochraně zeleně. To pomůže prioritizaci zeleně při vyjednáváních.

4. Plán péče o zeleň

Na základě koncepce krajinář následně vytvoří podrobný plán, který pracuje s horizontem týdnů, měsíců až let. Půjde o konkrétní kroky a kontinuální péči. Právě pečlivá péče je naprosto zásadní a pokud se dodrží, je možné sledovat výsledky a prezentovat je veřejnosti již během jednoho volebního období. Tento plán je nutné vyladit s auditem výdajů za péči o zeleň a možnostmi v rozpočtu. Plán je nutné udělat tak, aby byly prostředky na údržbu kontinuálně. 

5. Priority u kulatých stolů s úředníky 

Kulaté stoly jsou nezbytné jak pro nové realizace, tak pro revitalizace. Schůzky, při kterých se stanovují priority mezi krajinářem a různými odbory se doporučují mimo prostředí kanceláří (seznam zúčastněných viz tabulka níže). Živá a motivující mezioborová komunikace je předpokladem úspěchu. Všichni úředníci a zaměstnanci musí také vědět, ve kterých částech procesu rekonstrukce je vhodné přizvat krajináře ke konzultaci. Cílem úvodních setkání může být vytvoření memoranda. To pak platí jako vzájemná dohoda správců infrastruktury a krajináře nad rámec běžné praxe a norem. Může výrazně usnadnit postup městských organizací při zachování kvalitní péče o modrozelenou infrastrukturu.

Odbor dopravy a zástupci Městské policie nebo Policie ČR	Rozhodují o limitech pro umístění stromů kvůli výhledu a bezpečnosti provozu.
Odbor územního plánování	Může mít specifická pravidla definovaná v územním plánu.
Odbor životního prostředí	Může rozhodovat ohledně specifických obecních norem a metodik.
Vodovody a kanalizace, technické sítě a další infrastruktura	Všichni tito pracovníci jsou zodpovědní za instalaci a funkčnost svého specializovaného prvku (kabely, potrubí apod.). Pro každý prvek existují specifické normy.
Správa veřejné zeleně	Má mít na starost péči a správu městské zeleně a bude realizovat plán péče o zeleň. Může jít o více organizací.
Odbor památkové péče (v památkových rezervacích a zónách)	Může se vyjadřovat z pohledu ochrany kulturního dědictví.

Součástí debat mohou být i další organizace. Zásadní jsou schopnosti jednotlivých úředníků a zaměstnanců. Proto v jednom městě fungují věci, které v jiném považují úředníci za nemožné. Lidský výklad norem a řešení konfliktů jsou vždy o vyjednávání a prioritách. 

Jak řešit konflikty modrozelené infrastruktury s kanalizací a sítěmi?

Konflikty se musí řešit vyslechnutím protistran a stanovením priorit. Je nutné, aby každý úředník i zaměstnanec pochopil, že žádný jiný druh infrastruktury nepřináší lidem ve městě benefity v takovém rozsahu jako kvalitní zeleň a chytrá práce s vodou. Na rozdíl od síťové infrastruktury, jejíž problémy se dají rychle vyřešit, bývá obtížné nebo místy i nemožné napravit škody napáchané špatnou a nekoncepční péči o zeleň. Krajinář musí mít při konfliktech maximální politickou podporu.

Na co si dát pozor?

Je nutné vyhnout se populistickým krokům, které generují zbytečné výdaje a nemají žádný dlouhodobý efekt. Při rekonstrukcích a revitalizacích je kromě vstupní investice třeba počítat i s výdaji na péči a údržbu. Špatným příkladem jsou populistické zásahy typu květinových záhonů zavlažovaných z vodovodu nebo nedomyšlené květináče na chodníku. Kvalitní zeleň provedená podle plánu a kontinuálně opečovávaná nese viditelné výsledky a je i dlouhodobě udržitelná. Jde o běh na dlouhou trať, ne sprint.

• Rostliny nejsou tak jednoduché na správu, jako například městský mobiliář.  
• Při nekoncepční práci může dojít k rozšíření chorob mezi rostlinami a jejich uhynutí, diverzita je základ. 
• Každá rostlina není vhodná pro každou lokalitu. Proto o typech rostlin musí rozhodonut vždy krajinář. Není možné postupovat podle osobních preferencí a pocitů.
• Je dobré si uvědomit, že bezúdržbová zeleň neexistuje. Zásadní je kvalitní výsadbový materiál a následná péče o nově založené prvky. Jinak se může snadno stát, že stromy nebudou růst nebo bude nutné je brzy pokácet. 

Na celostátní úrovni je vhodné prosadit stromořadí jako veřejně prospěšnou stavbu. Tím by automaticky vzrostla priorita stromů a městské organizace by ji musely respektovat.

---

Fáze 3: Rešerše dalších neznámých

Nyní se čeká na vyjádření radního Suchého. Tyto otázky jsme mu odevzdali v souhrnu po jednání 18. 7. 2023. Radní poděkoval za setkání a slíbil reakci.

1. Je možné mít ombudsmana pro zeleň, který by veřejně prezentoval kroky ohledně zeleně v Brně? Lidé budou vědět, kdy je kácení nutné a proč.
2. Je možné mít poradní orgán, kam by městské části mohly chodit konzultovat kácení a postupy před rekonstrukcí? Například v neziskové organizaci apod.
3. Kdy budete předkládat standardy pro péči stromy po vzoru Prahy ke schválení na Magistrátu města Brna?
4. Není možné začít malými změnami nebo oblastmi, kde územní plán nemění kompletně funkci území? Územní plán navíc nejde do takového detailu jako jsou drobné plochy zeleně.
5. Jak moc je GIS v oblasti zeleně aktuální? Jak moc je podrobný?
6. Kde přesně se eviduje kácení? Můžeme mít přehled o nově vysazených, uschlých a z jiných důvodů vykácených stromech? 

Platí také původní požadavek z petice – naplnění kroků podle odborníků, tedy krok 2: vytvoření koncepce, Brno ji má zpracovanou jen částečně. A také chceme maximální ochranu a přípravu aleje na náměstí Republiky před rekonstrukcí.

---

REAKCE, VYJÁDŘENÍ A VÝVOJ BUDEME PUBLIKOVAT V AKTUALITÁCH

ZDROJE A ODKAZY