Minulý týden informoval Vilém Jurek na své FB profilu o poničené aleji sakur na ulici Vojanova v Židenicích. Díky Vilémovu upozornění a snad stížnostem dalších lidí vznikl v Brněnské drbně článek o této kauze. Máme z odpovědí zúčastněných organizací pocit, že se vlastně nic nestalo, že život jde dál. Proto se Vilém jako profesionál rozhodl reagovat na některé pasáže, které se v článku objevily, abychom tím přinesli více světla na povrch.
CITACE: „Kořeny při instalaci lamp porušeny nebyly. Nicméně ten samotný výkop ve chvíli, kdy je pětatřicet stupňů a několik týdnů nepršelo, tak pro ty stromy je velice zatěžující a může je ohrozit,“ sdělila Drbně místostarostka městské části Jana Šťastná (Hlas pro Židenice).
Místostarostka Šťastná o problému už při zveřejnění příspěvku na FB Vilém Jurka věděla. Jak sama Vilémovi sdělila, městské části Židenice se nikdo moc neptal a mělo se jednat o pouhou opravu veřejného osvětlení. Že se bude jednat o generální rekonstrukci, s tím nikdo nepočítal.
Šťastná není úplně mimo obor a s danou problematikou má mnohaleté zkušenosti. Trefně ve svém vyjádření poukazuje, že „oprava“ byla vůči stromům nešetrná. Při pracích skutečně nebyla provedena opatření proti poškození kořenů, kam patří i jejich oschnutí. Na jiných stavbách jsou investoři popotahováni, že nedodržují pravidla. U akce města se nedodrželo nic. Zajištěn nebyl ani biologický dozor, který by poukázal, že stromy jsou ohroženy.
Technické sítě Brno (TSB), které měly práce na starost, tvrdí, že v úvahu nepřipadala jiná možnost, kam nové osvětlení umístit. Lampy uprostřed aleje tak osvětlují obě strany ulice. „Zvolené umístění stožárů veřejného osvětlení do středového pásu bylo v podstatě jediné možné. Ty stávající z konce šedesátých let minulého století se totiž nacházely v ochranném pásu vodovodu, navíc by v budoucnu právě kvůli vzrostlým stromům neosvítily celou komunikaci a nebyly by tak z hlediska bezpečnosti naplněny platné normy,“ vysvětlil Drbně provozně-technický ředitel TSB Josef Šaroun.
Vyjádření ředitele Šalamouna je ryze alibistické a jde o výmluvu. Jsme si 100% jistí, že jiná možnost existovala. Vedení středem aleje byl nejjednodušší způsob, nikoliv jediné možné. Proč například v dalších ulicích, např. Mrkosova, kde „oprava“ veřejného osvětlení pokračuje, jsou lampy vedeny po krajních pásech ve stávající trase veřejného osvětlení?
Když se podíváme na panoramatické mapy na Google Maps či Mapy.cz, můžeme vidět, jak původní lampy vypadaly a kde stály. Ač jsme laikové, nepozdává se nám, že by se jednalo o lampy staré 50 let. Tím nás TSB neuchlácholí, stejně ani tím, že zde byl střet s ochranným pásmem vodovodů. Ruku na srdce, v Brně jsou i po rekonstrukcích starých dva roky, kdy platí aktuální normy, vedení sítí často u sebe bez jakýchkoliv problémů. Tady se jednoduše neuvažovalo, čekalo se, že si toho snad nikdo nevšimne. Na FB existuje stránka Fušeřina všeho druhu. Letošního vítěze patrně známe.
Ještě bychom chtěli okomentovat jeden aspekt, a to je samotné osvětlení ulic. Ředitel Šalamoun patrně poukazuje na osvětlení komunikaci, ne chodníků. Pokud by se jednalo o chodce, budou stačit menší lampy. Aktuálně usazené stožáry se dávají k dálničním přivaděčům a rychlostním komunikacím. Zde si pokládáme otázku, nejsou stožáry zbytečně naddimenzované? Odpověď zní – jsou a úplně zbytečně.
Další rozměr osvětlení ulice tkví v tom, že zrovna Vojanova mohla být navržena jako bulvár s nízkými lampami, které mohly ještě víc zvýraznit výjimečný ráz ulice. Vojanova se mohla pojmout jako výstavní ulice. Lampy se mohly usadit do pásů, které se mohly zrekultivovat. Běžte se podívat, jak krajnice vypadají dnes – vyježděná hlína, nelegální stání aut apod. Lampy mohly při efektivních nastavení osvětlovat jak chodník, tak silnice. Dokonce mohlo být eliminováno noční svícení na stromy. Velké stožáry osvětlují komplet celou ulicí a stromy budou dostávat plnou palbu viditelného světla dvacet čtyři hodin denně, sedm dní v týdnu. To se do vitality aleje promítne raz dva. Na každý pád takto instalované osvětlení zdecimuje ptactvo i hmyz, které v oblasti žije, zcela zbytečně.
„Část aleje s menšími stromy má horší podloží a stromy nejsou v úplně dobrém stavu. Jedna polovina aleje usychá už asi deset let kvůli dřívějším výkopovým pracím. My proto sakury stále dosazujeme,“ konstatoval pro Drbnu správce aleje za Veřejnou zeleň města Brna Martin Vavrinec.
Veřejná zeleň o problému ví a přiznává to. Ale stačí jen dosazovat? Řešení jsou všelijaká, např. aplikace strukturního substrátu, injektáže, pravidelné řezy nebo to nejmenší – pravidelné závlahy. Dokonce bylo možné instalovat kapkový závlahový systém, který je běžný v západních zemích, především tam, kde mají problém s dopady klimatických změn. Konstatování, že stromy nejsou v dobrém stavu je něco jako – letadlo bylo už staršího data, občas vynechával jeden z motorů, je nám skutečně líto všech sto dvaceti obětí pádu letadla.
Také nás trošku zaráží, že VZMB věděla a přiznává to sama, že před deseti lety proběhly v místě výkopové práce, které ohrozily alej. Letos při „opravě“ osvětlení byly znova provedeny výkopy, ale opět se nic nezabezpečilo a kopalo se bez ochrany kořenového systému v době tropických veder. Spíše nám připadá to, že se alej už dávno odepsala. Děkujeme, zapomeňte.
Situaci komplikuje fakt, že kolem lokalit nového osvětlení je ze zákona ochranné pásmo. Místní se bojí, že stromy se kvůli tomu nebudou moci dosazovat. To by mohlo vést až k úplnému zániku aleje. „Tento problém je poměrně častý. Vše záleží na domluvě s Technickými sítěmi Brno, zda dovolí stromy dosadit. Každopádně ze zákona nemají žádnou povinnost,“ sdělil Drbně ředitel Veřejné zeleně města Brna Jozef Kasala.
Skutečné jádro pudla není ani v tom, že se kopalo v parnu a že stožáry působí jako pěst na oko a novomanželské fotografie budou doplněny elegantním sloupem barvy šedi. Zásadní věcí je, že položením kabelu veřejného osvětlení vznikla povinnost dodržovat ochranné pásmo. Ať jsou kabely jakkoliv, třeba jen odbočkou od hlavního kabelu, narušena je celistvost aleje. Tím opravdu hrozí a je to fakt, nikoliv výmysl náš nebo židenické radnice, že se další stromy do aleje doplňovat nebudou moct. V lepším případě bude alej spíš připomínat noty na buben. Je to opravdu škaredý precedens.
Ředitel Kasala poukázal na domluvu s TSB. Ovšem, jaké bude dojednání, neví možná ani sami aktéři. Vždyť se nedokázaly zkoordinovat TSB, Brněnské komunikace, které jsou správci pozemku, Veřejná zeleň města Brna a městská část. Sladění všech subjektů vázne a je bláhové žádat od správce sítí, že povolí nějaké stromy. Každý si dělá, co chce, levá ruka neví, co dělá práva. Smutně na to musí koukat místní obyvatelé dokonce i vedení městské části, která k tomu všemu přišla jako slepý k houslím. Vinu údajně nese místní samospráva, jak se domnívají někteří z diskutérů. Na vině je to, že se městské organizace nikoho neptají, dělají si svévolně co chtějí a Magistrát, který má jako jediný pravomoc všechny usměrnit dělá, že to nevidí.
Ostatně, důkazem problému nedosazování a limitu kvůli ochrannému pásmu je vyjádření Jany Šťastné, místostarostky Židenice: „V tuto chvíli má na té ulici všechno své ochranné pásmo až na jedinou věc, a to jsou stromy. Takže stromy jsou první, které jdou z ulice pryč. V dnešní době, kdy probíhá globální změna, a rostou teploty, víme, že jediné co ve městech pomáhá, je právě zeleň. Přesto systematicky odstraňujeme stromy z měst.“
Můžete si vysadit nové Technické sítě Brno se, ovšem brání tím, že stožáry jsou dostatečně daleko od stromů, aby mohly být kdykoliv dosazovány. „Požadavky Veřejné zeleně Brno i společnosti TSB se shodují v tom, že základy stožáru musejí být položeny minimálně tři metry od paty stromu. Proto je i v tomto případě na základě požadavků Odboru životního prostředí magistrátu kabeláž vedena mimo středový pás a výsadba ve stávajících pozicích není nijak omezena. Bude-li některý ze stromů potřeba nahradit, není problém,“ řekl Šaroun tím, že se TSB dlouhodobě snaží o zachování souladu mezi výstavbou osvětlení a zelení.
Tato slova si dobře pamatujme. Síla médií je v tom, že co už je jednou napsáno nebo řečeno, to je už navěky dáno. Slova ředitele Šalamouna nám zní jako utopie. Dejte nám jediný pozitivní příklad, kde to takto zafungovalo! My o nich totiž nevíme, ba naopak, slyšíme jen o úskalích a povzdeších, že to nejde. Ostatně, kdyby to fungovalo, sakury na Vojanově takto nedopadnou a bude se hledat kompromisní řešení.
V současné době se stromy zotavují po červencových vysokých teplotách. Zaměstnanci Veřejné zeleně města Brna sakury podpořily půdní injektáží. „Do půdy jsme napustili vzduch a přidali do ní hydrogel smíchaný s vodou, který v půdě zadržuje vodu a stromy by tak usychat neměly,“ dodal Vavrinec.
Je sice šlechetné, že se půda napouští vzduchem apod. Otázka se nabízí – není to s křížkem po funuse? Tato opatření se měla provést před výkopy, aby byly stromy v co nejlepší kondici. Jestliže ve výše uvedeném výroku se uvádí, že stromy nejsou v dobré stavu, proč se injektáž neprovedla už dávno? Proč se neprovedlo provzdušnění kořenů metodou airspade s následnou aplikací strukturního substrátu?
Problémy by se měly řešit zavčasu, nikoliv až když hoří. Je evidentní, že Veřejná zeleň úplně nestíhá péči o všechny prvky zeleně. Není to výtka nebo obvinění, práce VZMB si velmi ceníme. Zaměstnanci potí krev, dělají první poslední. Je nasnadě se opět ptát – není tu něco špatně? Veřejná zeleň by měla být stěžejní organizací města, která bude pobírat stejných práv i podpory jako jiné městské podniky.
V mediích se před pár dny objevila zpráva, že VZMB uhynuly stovky nově vysazených stromů. Hlavní důvod? Nestíhaly se zálivky. Jak je ale možné, že tak velký podnik, jako je veřejná zeleň, nedisponuje lepším vybavením a lidskými zdroji? Vše naznačuje, že správa zeleně je podfinancovaná a má na svých bedrech víc ploch než jsou schopni správcovat.
Pevně doufáme, že stav aleje v ulici Vojanova se změní. Optimální by v tuto chvíli bylo, kdyby byla provedena demontáž stožárů a odstranění uložených kabelů. Současně, aby se alej doplnila o nové stromy, bylo provedeno provzdušnění, založení nového trávníku a instalace závlahové systému. Že to nejde? Jde! Když se provede špatně uložení vodovodního řádu, musí se celá ulice znovu rozkopat včetně nových asfaltových povrchů a přípojek. V tuto chvíli je usazení veřejného osvětlení středem aleje sakur zpackaná akce. Stromy nesmí být diskriminovány a posouvány na vedlejší kolej. Je to základ našeho zdraví, prevence předčasných úmrtí na civilizační onemocnění a zároveň péče o naši mentální kondici.
Aktuálně se připravuje rekonstrukce na náměstí Republiky, kde Magistrát potichu zrušil architektonickou soutěž a celou věc hodil na „sehrané“ městské organizace. Jak to asi dopadne? Situaci monitorujeme v rámci tohoto projektu jako případovou studii tady na webu, vývoj budeme sdílet v naší skupině na Facebooku.